Dětské knihy o významných ženách
Když jsem se naposledy procházela po knihkupectví, objevila jsem regál plný dětských knih o významných ženách (byly tam i knihy o slavných mužích, o nich ale třeba někdy příště). Ze zvědavosti jsem si je půjčila, nahlédla do nich… a bylo mi trochu smutno. Až na výjimky jsem měla pocit, že se oslavuje, jak je žena schopná chovat se mužsky. Přišlo mi, že až moc často se za vzor dávají válečnice, sportovkyně, ženy, které opustily rodinu pro „blaho“ společnosti… Naštěstí se ale v knihách objevovaly i jiné ženy.
Moje názory ke knihám:
Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky
Jako klad knihy bych uvedla zajímavě a jednoduše zpracované příběhy žen. Jak už jsem ale uvedla, často mi bylo smutno z jejich výběru. Dále nevím, zda se týká jen českého překladu, ale téměř všechny příběhy začínaly nějak takto: „Žila jednou jedna dívenka…“ Jako poslední bych zmínila ilustrace – každý má jiný vkus, mně osobně přišly často až děsivé, a proto bych tyto knihy určitě nekoupila žádnému dítěti.
Poznej báječné ženy
Nevím, zda to byla náhoda, ale z této knihy jsem měla pocit, že kopírovala výběr žen z předchozí knihy. Byla jen graficky zpracována do bublinek se zajímavostmi a obsahovala úkoly pro holky.
Ženy, které se nebály změnit svět
Na pohled asi nejpěknější kniha o ženách, kterou jsem zatím měla půjčenou. Přestože bych podle obrázků určila spíše menšímu dítěti, přišlo mi, že příběhy nebyly tak jednoduše pochopitelné. Holt, něco za něco…
Velké ženy z malé země
V předchozích titulech nebyla jediná Češka, a tak vznikla kniha Velké ženy z malé země. Obsahově ji zatím vnímám jako nejzdařilejší. Přišla mi zajímavá i srozumitelná. Byla snaha vysvětlit dobový kontext a sem tam vyskytující se historické pojmy. Ilustrace bych označila jako modernější, ale určitě ne děsivé. Myslím, že větším dětem, kterým je asi kniha určena, by se mohly líbit.
Knihy o ženách, které bych si ještě chtěla prohlédnout:
- Příběhy pro holky, které se nebojí být výjimečné
- Velké ženy z malé země 2
- Kapky na kameni
- 20 výjimečných dívek, které změnily svět
Závěrem
Ano, jsem vděčná, že se mohu vzdělávat, číst knihy, veřejně vyjadřovat svůj názor, mám právo volit a pracovat v mužském kolektivu… Na druhou stranu rovnost je něco jiného než shodnost (pěkně na to poukazuje Falešná Pařížanka). Osobně bych uvítala, kdyby se ukazovaly více ženy, které si i v mužském kolektivu dokázaly udržet svoji ženskost, citlivost, laskavost, čestnost, krásu, sílu a snad i hezké vztahy se svými blízkými a svými vlastními dětmi. Požaduji nereálné supermatky? Snad ne. Nemusí přeci všechno stihnout do třicítky. Můžeme se na ně podívat klidně až za 50 let…
