Hlavně pozitivně!

Pokud jste jako já trošku nervózní z chladného počasí, můžete se mnou zavzpomínat na jaro před několika lety, kdy napadl i sníh:

Konečně! Po dlouhé zimě přišlo jaro. Musím však ještě podotknout – velice krásné a neobyčejně obyčejné jaro. Copak? Máte snad nějaké námitky? A pročpak?

Domnívám se, že letošní jaro je úplně normální a má i nespočet výhod. Po krátké procházce ve smogem provoněném městě se například zimou zahřejeme tak, že se můžeme chlubit červeně zbarvenými nosy a líčky. A za takové účesy, jaké nám na hlavách často kouzlí silný vítr, bychom se u kadeřníka ani nedoplatili. Nesmíme také opomenout fakt, že si díky častým a také vleklým nemocím, můžeme poležet doma, kde máme více času na přemýšlení. A o čem přemýšlet? Třeba o životě. Myslím, že takové myšlení není nikdy k zahození.

A konečně, co je hezčího než bílé Velikonoce, o kterých už snil nejeden zpěvák? Letos jsme si mohli nejen postavit sníhkrálíčka, ale také koledníci měli o sníh dobrodružnější cestu.  

Ani teď se vám toto jaro nelíbí? A co byste chtěli?! Snad ne teplé slunečné dny, počasí s minimem přeháněk, rozkvetlou krajinu nebo zvýšenou aktivitu živočichů? Rádi byste odložili zimní oblečení? Nepřehánějte!

I když si, přiznám se, také představuji jaro trochu jinak, přeci povídám, že letošní jaro je zcela standardní.

Jen se zamysleme. Ne nadarmo přeci naši moudří předkové, kteří měli přírodu takřka dokonale vysledovanou, vymysleli: „Březen za kamna vlezem.“ A i když jsme možná předchozí roky moc nechápali druhou část, nyní se můžeme přidat a říct: „Duben, ještě tam budem.“ Dejme na radu starších a v rámci možností se tak zachovejme.