Omezení volného pohybu, home office a tvoření
Plno lidí, kteří přes nouzový stav nemuseli vycházet za prací z domu, psalo o karanténě, resp. o omezení volného pohybu… některým čas doma způsoboval úzkosti, jiní jej viděli jako příležitost – ať už ke službě nebo osobnímu rozvoji…
Osobně vnímám jako štěstí, že jsem si četla Žalmy a nesledovala televizi (vždy jsem si jen přečetla vydaná opatření), a tak jsem mohla celý stav prožít v klidu. Navíc lidé v mém okolí byli zdraví a měli jsme nařízeno pracovat z domu.
Home office
Abych řekla pravdu, práce z domu jsem se nejdřív bála. Měla jsem strach, zda mi bude fungovat firemní připojení, jestli nebudu mít špatné návyky, které mi práci roztáhnou na celý den… Proto jsem až do posledního dne (než nám home office nařídili natvrdo) chodila do práce.
Jak to ale chodí, na situaci jsem si poměrně rychle zvykla… Zpočátku jsem měla režim méně pohodový než v práci – ani čaj jsem si neuvařila. : D Později jsem si ale dopřála i trochu pohody – když jsem potřebovala, odpočinula jsem si a když náhodou nebylo práce tolik, tvořila jsem…
Tvoření
Jelikož jsem pracovní dobu trávila u počítače a pohybu bylo méně (i když jsme sem tam chodili na procházky), chtěla jsem do svého dne zakomponovat více offline činností (i kvůli knize Digitální minimalismus). Číst se mi moc nechtělo, a tak jsem po nějaké době začala opět kreslit a dále šít a tvořit pro panenky. : )