Jsem fanatik?

Z deníkových zápisků (22.2.2016):

Mám „těžké“ dilema ohledně mírnosti a tak… S našima jsme sledovali pořady o výživě, závažnosti palmového oleje (nejen zdraví, ale i ekologie! – vypalování pralesů…), tucích, banánech, siřičitanech, uhličitanech… Myslím, že bych měla vyškrtat ze svého jídelníčku nějaké potraviny. Sice to nebude nejlehčí, ale přežiju to… Ale co je horší – jak (a jestli vůbec) informace šířit dál? Jak to vezme okolí?

Co dělat, když mi někdo nabídne něco, co nechci jíst? Jak umět odmítnout a přitom projevit vděčnost, neurazit… Dobrá, u lidí si to dejme tomu ustojím, přeci už jen mám zkušenost s vegetariánstvím : D

O co mi ale hlavně jde – nechci být pyšná!!! Vím, že nemám život ve svých rukách, nemám se bát smrti, natož nemocí. Zároveň jsem darem získala rozum. Když se ke mně informace dostaly, tak bych s nimi měla přeci naložit a nebýt lhostejná. Rozum (s těmi znalostmi, které MOMENTÁLNĚ mám) a svědomí mi radí, neboj se (jak se budou tvářit ostatní, navíc jen kvůli jídlu). Vyvaruj se nakupovat, jíst a posílat dál jídla, která nejsou dobrá (jak pro zdraví, tak i třeba pro pralesy) a nevytahuj se nad těmi, kteří tyto informace nemají nebo ani nechtějí vědět – měj je prostě ráda, žij, co vyznáváš, žij příklad…

Neboj se jíst v menze se spolužáky, ale v rámci možností si vybírej to nejlepší… Ovládej své chutě, strach z toho, co si kdo řekne. Nenech se znechutit. Buď odvážná a laskavá : )

Dobrá zpráva pro mě: „Žádný fanatik nemá smysl pro humor. A nikdo, kdo má smysl pro humor, se nemůže stát fanatikem“ (wikicitáty)