Nabídka vs. realita

Hlásila jsem se na několik pracovních pozic. Překvapila mě však nemilá zkušenost. Psychicky jsem se připravovala na kde co. Na pohovory, vstupní testy, že mi náboráři neodpoví… Jaksi jsem ale nečekala, že zadavatelé často píší do inzerátů klamné platové podmínky. Jasně, jako čerstvá absolventka která si hledala první „opravdovou“ práci jsem to mohla tušit. Ale vzhledem k dobrým zkušenostem spolužáků a tomu, že informatika je známá jako perspektivní a žádaný obor, jsem na to nebyla připravená.

Čekala jsem, že když už firmy zadávají platové rozpětí (některé tam totiž nepíší nic), tak číslo před pomlčkou bude nástupní plat. OMYL!!!

Vím, že není vše jen o penězích, zároveň právě ony jsou spolu s potřebou smysluplného využití času dobrým důvodem, proč chodíme do práce.

Byla jsem například na jednom pohovoru (v IT firmě!) S potenciálním vedoucím jsme se chvíli bavili až se mě zeptal, jaký bych si představovala plat. Začala jsem tedy: „V inzerátu máte napsáno 20-30 000…“ Ještě jsem ani nedokončila větu a on na mě: „To je ale až po zapracování!“ (Hm. Aha.) Vysvětlil mi, že do mě budou muset hodně investovat… (To chápu, ale proč tam tedy nenapíší méně? Nejspíš spoléhají na to, že když už tam někdo přijde a oni mu pak oznámí, že to s ním teda risknou a zkusí, tak neodmítne. Možná. A nebo to jen zkouší? Kdo ví?)

Ráda bych řekla, že to byl ojedinělý případ. Nebyl.

Chápu, že firma má s nováčkem náklady, neví, zda jim tam vydrží a co z něho bude. Ale, když už do inzerátu píše, že pozice je vhodná pro lidi bez praxe a „nabízí“ takové částky… Na můj vkus to kazí dojem, důvěryhodnost a případnou pozdější radost z práce. Tečka.

Ale hlavu vzhůru – štěstí přeje připraveným, existují i férovější firmy. Tak hodně štěstí! : )