Kdy: Věda a umění dokonalého načasování

Knihu Kdy: Věda a umění dokonalého načasování jsem si půjčila na základě recenze na Jak se rychle naučit.

Abych pravdu řekla, z knihy jsem měla zvláštní dojem. Těšila jsem se, že se dovím, jak dělat věci ve správný čas. Možná to kniha i splnila. Jen mi přišlo, že hlavním poselstvím bylo zařadit se do jedné ze tří skupin – skřivanů (14%), sov (21%) nebo tzv. třetích ptáků (65%) – a podle toho si rozvrhnout den. Během dne se střídají doby vrcholu a propadu (nálad i výkonů) a každá skupina je má trochu jinak. Jasné, chápu, že je vhodné využívat statistky, protože nelze obsáhnout všechny možnosti. I tak mi přišlo takové „rozškatulkování“ příliš zjednodušené (přestože je v knize plno odkazů na vědecké výzkumy). Uznávám ale, že třeba ještě nejsem připravená přijmout geniálně jednoduchou myšlenku…

Na druhou stranu, se mi líbilo, že jsem se mohla snadno dovědět zajímavé souvislosti mezi výkony a denní dobou (kniha je na můj vkus čtivá a propracovaná). Níže uvádím některé praktické tipy, které mě zaujaly nejvíce.

Jak si dělat přestávky, které jsou důležité pro nabrání sil (zejména pro sedavá zaměstnání):

• každých 20 min se podívat do dálky
• nalít si vodu do menší sklenice -> nutí častěji vstát a doplnit ji
• po každé hodině vstát ze židle a zavrtět se
• navyknout si občas vyjít ven a udělat si 5-ti minutovou procházku
• odpojit se od technologií, pobavit se s lidmi o něčem jiném než o práci

Jak se „vyhecovat“ k výkonu:

• využít zbývající čas k dodělání
• stanovit si dílčí cíle a veřejně se k nim zavázat
• dávat si přestávku v polovině
• nepřerušovat řetěz návyku
• představit si člověka, kterému moje práce pomůže

Co dělat v krizi

• uspořádat si priority
• mít k sobě soucit
• počkat
• vzpomenout si na události, které vedly k šťastným okamžikům + kdyby jich nebylo -> vděčnost