Mělo to smysl!

Před necelým rokem jsem náhodou v jednom obchodním centru natrefila na plakát, že se v něm bude konat Mattel párty. Byla jsem zvědavá, a tak jsem se tam zašla podívat (přestože mi to bylo trochu hloupé – vždyť už jsem přece dospělá. : D)

Protože jsem si s Barbie hrála téměř celé dětství a viděla jsem řadu Barbie filmů, dokázala jsem se s holčičkami pobavit. Měla jsem radost, když mi jedna holčička ukazovala koníka se zmrzlinou na hlavě, druhá si se mnou hrála na vaření, třetí ukazovala naskládané panenky na gauči… a dojalo mě, když další během našeho rozhovoru prohlásila: „Konečně někdo, kdo mi věří!“

Najednou mi došlo, že moje (pro někoho možná podivné) fandovství má smysl. I kdybych měla pochopit jen tu jednu holčičku! Najednou jsem si začala vážit daru rozumět světu malých holek a umění vžít se do hry.